Hlava muže

Emil Filla, Hlava muže

Kolem 1935, mušlový vápenec, v. 42 cm, P 65. Zakoupeno v roce 1968 od rodiny autora.

V letech 1931 a 1932 vytvořil Pablo Picasso i několik výrazných plastik, zobrazujících jeho tehdejší přítelkyni Marii-Thérèse Walter. Mají podobné formální znaky jako obrazy: tvoří je oblé, výrazně nadsazené objemy, tvářím dominují obří nosy. A právě tyto hlavy a poprsí podnítily také Emila Fillu (1882–1953) po dvacetileté přestávce k návratu k plastické tvorbě.[1] Ve svých hlavách z roku 1934, mezi něž patří i chebská Hlava muže z mušlového vápence, přejal zmíněné Picassovo tvarosloví.[2] V následujícím roce 1935 podobu svých hlav posunul dále, jak to dokládá známá opuková Hlava ženy (NG v Praze), když nově akcentoval pasáž vlasů v podobě sledu výrazných boulovitých oblouků, které se uplatňují zejména z profilu.

[1] Pregnantně to formuloval Jaromír Zemina, který důvod Fillova návratu k sochařství spatřuje pouze a jedině v tom, „… že chtěl následovat svůj umělecký vzor i v tomto směru – že ho k plastice nevedla předchozí činnost vlastní, ale Picassova.“ ZEMINA, Jaromír: Emil Filla – sochař. Práce z let 1913–1938. Katalog výstavy v SGVU Litoměřice, Litoměřice 2002, nestr.

[2] Existuje i v odlitcích v bronzu, jeden se například nachází ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.