Fotbalové hřiště

Karel Holan, Fotbalové hřiště

1920, olej na plátně, značeno vpravo dole: K. Holan 20, O 71. Zakoupen v roce 1963 od rodiny autora.

Raný obraz Karla Holana (1893–1953) Fotbalové hřiště[1] pochází ze závěrečných let jeho studií. Obrazy z té doby, jako například Utopená (1919) či Ambulance (1922), patří k ikonickým projevům českého sociálního umění dvacátých let. Na chebském obraze se sice takto drastické náměty neobjevují, ale i on se vztahuje k životu obyčejných lidí. Na jednom místě je zde soustředěno hned několik druhů lidových zábav a atrakcí – fotbalové utkání, cirkus s maringotkami, pouťové houpačky, provazochodec a zmrzlinář. Výjev se odehrává na jakémsi blíže neupřesněném pražském předměstí. S centrem metropole už ho sice propojila tramvaj, barokní kostelík[2] a vzrostlé stromy však ještě odkazují k původní vesnici za hranicemi historické Prahy, kterou pomalu začínají pohlcovat bloky činžáků. 

[1] Obraz je známý hned pod třemi různými názvy, což souvisí s četností zobrazených motivů. Těsně po svém vzniku byl v časopise Život publikován jako Cirkus, do sbírek galerie byl v roce 1963 zakoupen s titulem Fotbalové hřiště a konečně v monografii Zdeňka Šmída se objevuje jako Nedělní odpoledne. Srov. Život. Sborník výtvarného odboru Umělecké besedy, ročník 1921, s. 51; ŠMÍD, Jiří: Karel Holan, Praha 1984, s. 13.

[2] Kostelík by zhruba odpovídal odsvěcenému kostelu Povýšení svatého Kříže na Žižkově, podoba jeho okolí je však odlišná.