Bez názvu

Vladimír Skrepl, Bez názvu

1984, disperzní barvy, latex, papír, 225 × 150 cm, O 746. Zakoupeno v roce 2012 od autora.

Zprávy o nástupu postmoderny v Itálii, a zejména v Německu pronikly velmi brzy i za železnou oponu. V knihovně Uměleckoprůmyslového muzea se daly půjčit důležité časopisy Kunstforum a Flash Art, podrobně sledující mezinárodní scénu, a v ojedinělých případech se některým umělcům podařilo vycestovat a s těmito tendencemi se seznámit i naživo. Velký význam měly také aktivity manželů Jany a Jiřího Ševčíkových, kteří se u nás stali jakýmisi věrozvěsty postmoderny. Nejenže dokázali získat příslušné informace, což tehdy nebylo vůbec snadné, ale zcela programově se jimi snažili „infikovat“ mladé umělce, například formou přednášek s promítáním obrazů. A především zformulovali teoretický program, v němž postmoderní principy přesadili do českého kontextu. Prvními umělci, kteří u nás na tyto podněty zareagovali, byli Vladimír Skrepl (1955) a Martin John. Ani jeden z nich nestudoval vysokou uměleckou školu. Skrepl v roce 1981 absolvoval dějiny umění na brněnské Filozofické fakultě a poté nastoupil jako kurátor v Galerii hlavního města Prahy. Oba zaujala především drsná punková expresivita německých „nových divokých“. „… Pamatuji si, jak jsem si říkal: ‚Co? Taková mazanice?‘ Úplně jak to má člověk prostě narovnaný v té hlavě. Ale strašně mě to nějak přitahovalo, jak to člověk nemohl uchopit. To prostě nemělo nic společnýho s tou kultivovanou, byť expresivní místní malbou. (…) Dělali muziku, hráli koncerty. Bylo to něco, na co jsem se mohl napojit…“ Přestože jim tehdy bylo z různých stran předhazováno, že jde pouze o mechanické převzetí zahraničních vzorů, pozdější Skreplova tvorba potvrdila, že drsné výtvarné vyjadřování tohoto druhu je mu bytostně vlastní. Spontánní figurální malby, kterým se věnoval od konce roku 1983 do roku 1986, představují jeho první výraznou a ucelenou etapu. Jsou malovány obyčejnými disperzními barvami na balicím papíru, který kupoval v rolích. Jeho výhodou bylo především to, že byl dostupný a levný, a zároveň mu umožnil malovat na velké formáty (opakující se šíře 150 cm je dána rozměrem role), které pak mohl opět stočené snadno skladovat. Skrepl spolu s Johnem tento typ tvorby představili na několika výstavách, které lze považovat za iniciační vystoupení postmoderní generace. První na jaře 1984 ještě proběhla v soukromém bytě, druhé dvě už měly veřejný charakter, přestože se konaly v mimoinstitucionálním rámci. Ve stejném roce to byla výstava v Klubu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze-Dejvicích (zde byla zastoupena i práce z chebských sbírek), třetí proběhla v dubnu 1985 opět v klubu, tentokrát Vysoké školy zemědělské v Praze-Suchdole.